Plán za každou cenu
Dnešní poradci se často chovají jako doktoři bez diagnózy. Vidí pár "symptomů" – málo úspor, špatně nastavené pojistky, žádné investice – a okamžitě předepisují řešení.
Jenže to není léčba, to je potlačení příznaků.
A ty problémy pak prosakují jinde – často mnohem hůř, než kdyby se to řešilo v klidu, od podlahy a s respektem k tomu, co klient opravdu řeší v životě.
(aneb proč poradce nesmí být víc než klient)
Do oboru financí jsem vstoupil už v roce 2010. Tehdy jsem byl student a šel jsem do toho s jednoduchou představou: rychle si přivydělat. Jenže brzy jsem zjistil, že tahle práce není o rychlých penězích. A pokud jo, tak většinou ne o těch čistých.
Zůstalo mi to dodnes: finanční poradenství je obor, kde můžeš udělat spoustu dobrého… ale taky spoustu škody. Záleží jen na tom, z jakého konce to uchopíš. A bohužel, dnes se čím dál častěji potkávám s tím, že se to chytá za ten špatný konec.
Plán za každou cenu
Mám pocit, že jsme si poradenství trochu zredukovali:
Plán → produkt → hotovo.
A pokud klient nemá jasný cíl? Tak si ho prostě domyslíme. Vymyslíme plán, nastavíme alokaci, navrhneme řešení – a jedeme dál.
Jenže ten plán pak není jeho. Je náš.
Klient vlastně vůbec neví, co má a proč to má. A tak to buď zruší… nebo to začne ignorovat… a nebo se jednoho dne dozví, že platí něco, co vlastně nikdy nechtěl.
Stalo se mi to. A víš co? Chyba nebyla v klientovi. Byla ve mně.
Byl jsem příliš soustředěný na "výstup". Ne na to, co ten člověk přede mnou skutečně potřebuje, chápe a chce.
Poradce není léčitel. Je průvodce.
Dnešní poradci se často chovají jako doktoři bez diagnózy. Vidí pár "symptomů" – málo úspor, špatně nastavené pojistky, žádné investice – a okamžitě předepisují řešení.
Jenže to není léčba, to je potlačení příznaků.
A ty problémy pak prosakují jinde – často mnohem hůř, než kdyby se to řešilo v klidu, od podlahy a s respektem k tomu, co klient opravdu řeší v životě.
Můj táta podnikal celý život.
Jeho nejlepší zákazníci byli ti, se kterými měl vztah. Když rostli oni, rostl i on. A tohle je podle mě princip, který by měl platit i u finančního poradce:
Růst s klientem. Ne na úkor klienta.
Co je vlastně mým produktem?
Není to pojištění. Ani hypotéky. Ani investice nebo penzijko.
Mým produktem je schopnost provázet klienta s jeho vlastní cestou.
Pomoci mu pochopit, že finance nejsou o tom, kolik má, ale co s tím dělá. Neučím lidi šetřit každou korunu, učím je rozpoznat, za co má smysl peníze dávat – a kdy je to jen iluze bezpečí, kterou nám podsouvá okolí.
Vždy říkám: peníze jsou jako jídlo. Když máš nezdravý vztah, nikdy se nepřejíš tak, abys byl spokojený. A když nevíš, co do sebe dáváš, časem ti to tělo (nebo účet) stejně spočítá.
A proto jsem radši výživový kouč než nutriční diktátor.
Nesestavuju jídelníček klientovi, který neví, co má rád.
Nedávám produkt člověku, který neví, proč by ho měl chtít.
Pomáhám lidem nastavit smysluplný vztah k penězům.
A pokud si tu cestu najdou, jdu s nimi. Pokud ne, nechám je jít. Protože já nejsem víc než klient. Jsem jeho průvodce.
Pokud tě tenhle přístup oslovil, ať už jako klienta nebo kolegu v oboru – napiš mi. Třeba zjistíme, že máme na věci stejný pohled. A to je ten nejlepší základ pro spolupráci.